Z uplynulé série článků vyplynulo, že průběh stavby 3D tiskárny
nebyl až tak hladký. A byť ve výsledku tiskárna fungovala, zůstalo zde
několik kostlivců ve skříni. Nicméně v duchu nešahej na to, co funguje,
se mi do toho stále nechtělo zasahovat. Pak se objevil RebeliX2, kde jedna
z killer feature upravené verze bylo štelování Zkového endpointu šroubkem
(tedy relativně rychle a přesně oproti posouvání mikrospínače o desetiny
milimetru rukou). Bohužel menší nevýhoda updatované verze je, že ona má
i trochu kratší osu X, trochu jinak tohle… No, ve výsledku je 3/4