Pat a Mat staví 3D tiskárnu II: to, co se mělo hýbat

Po předchozím mnohahodinovém klení se povedlo dát dohromady rám tiskárny (to znamená, že to jako tiskárna stále nevypadá, ale zabírá to už tolik místa, že to nejde hodit pod stůl). Nastává tedy čas nacpat sem i něco, co se bude hýbat. Dovážím domů hlazené tyče (už nařezané, koupené 2x2 metry vychází akorát na jednu tiskárnu a dvě hodně luxusní tyčky na rajčata) a rozbaluji zásilku s pár pitomostmi - LM8UU ložiska, řemeničky, řemen a pár dalších věcí.

Pytlík pitomostí jsem koupil kdesi na aukru. Prakticky to byly asi všechno přeprodané věci z Číny, ale nejspíše ne s 300% marží (jak je obvyklé) a já byl nedočkavý a tohle bylo za chvíli doma. Nicméně zásilka tak úspěšná nebyla... Objednané hnací kolečko s wade extruderem nepremává (o tom později), řemen nezapadá do vytištěných součástek a z ložisek také zrovna nejsem nadšen. Nicméně, pouštíme se do toho.

První na paškál přichází osa Y. Beru do ruky vytištěný vrtací plánek na A3 papíře, precizně ho lepím na kovovou desku (podle návodu má být 3mm tlustá, nicméně to asi bylo zamýšleno na dřevěné desky. Ta moje kovová nemá ani jeden mm a tvar drží slušně, 3mm by bylo tak na výrobu tanku), beru do ruky úderník (který jsem speciálně kvůli tomuhle kupoval) a radostně do něj mlátím kladivem, až sousedům poskakuje zubní protéza po stole. Následně přichází na řadu vrtačka s 3mm vrtákem a deska je rázem jako cedník. Do desky se lehce zašroubují plastové díly, do nich 4x LM8UU ložiska a následně se samozřejmě potvrzuje nevyhnutelné - i kdybych ten úderník neměl, tak bych to nejspíše vyvrtal stejně "dobře." Ložiska proti sobě stojí jaksi šejdrem. Do první páru lehce hrubou silou tyč nakonec narvu (ale o hladkém pohybu nemůže být ani řeč), do druhého není šance hlazenku narvat vůbec. Přichází na řadu druhé kolo vrtání, tentokrát s 4mm vrtákem. Naštěstí se ukazuje, že podložka pod M3 šrouby ještě 4mm dírou nepropadne a vůle bude dostatečná na to, aby hlazenka prošla ložiskama.

Ne, vůbec to není nakřivo vyvrtané :-)

S radostí, že to možná bude i fungovat, odmašťuju hlazenku acetonem a následně na ní aplikuju konkor (nic lepšího jsem nesehnal...), protože kdo maže, ten jede. Nicméně ono to nejede. Tak nějak se to přískoky pohybuje. Jednoduchým testem, kdy na tyč nasouvám jenom samotné ložisko, potvrzuji to, že na tyči podobným způsobem skáče i samotné ložisko (není to tedy mým uměleckým vrtáním). Další ložisko z pytlíku chodí překvapivě hladce. Nicméně jak se ukazuje, tak více než půlka jich hladce moc nechodí. Ve snaze to nějak rozchodit aplikuji další kilo konkoru na hlazené tyče a vehementě s ní masturbuji přes ložiska. Ložiska na Y vozíku se celkem i ochodila - už to moc neskáče a pohybuje se to doopravdy celkem hladce. O něco méně se mi pozdává ovšem to, že to při pohybování vydává zvuk jak nájezd Osmanských Turků na železářství... Ponechávám to zatím v tomhle stavu s tím, že než tím bude větší rychlostí hýbat elektronika, tak uplyne několik let a ty ložiska se stejně mezitím rozpadnou sama.

U Y vozíku zbývalo už jenom jej přidělat k rámu. Návod praví odměřit vzdálenost od levých držáků a zbytek dát tak, aby to bylo rovně. To šlo až nějak překvapivě snadno a po chvíli Y deska sedí na tiskárně a dá se s ní i pohybovat. Jdeme tedy postavit bokem osu X.

Osa X sestává ze dvou hlazenek umístěných mezi sebou vodorovně. Ty jsou na každém konci natěsno zasunuty do plastové součástky. Před tím, než se nadobro zacvaknout do sebe, se ještě na ně nasunou LM8UU ložiska, na které se pak páskou přidělá vozík, do kterého se zašroubuje extruder. A teď ta nejvtipnější část - návod praví, že hlazenky do těch koncových částí je potřeba zasouvat kolmo a opatrně, jinak může součástka prasknout. A k mému velkému překvapení - tohle je snad jediná součástka, která mi při montáži nepraskla. S dalším velkým překvapením jsem i zjistil, že jsem nezapomněl nasunout na hlazenky ložiska a že jsem je tam dokonce nasunul ve správném počtu. Po několika domačkávání (pořád to bylo moc dlouhé) to vypadá slibně. Páskama k ložiskám přidělávám vozík, který se pohybuje stejnými přískoky jako Y deska.

Jediné dvě plastové součástky, které mi zatím nepraskly

Zbývají dvě hlazenky, po kterých jezdí (nebo spíše skáče v mém případě) osa Z. Opět nudná operace - nic nepraská. V podstatě se ten bazmek s vozíkem na extruder nasune na dvě hlazenky a ty se pak prostčí dírou v součástkách vedle rámu. Zaaretuje se to pak tím, že se tam našroubuje krokový motorek. Jdu tedy objednávat krokové motorky z microconu. Ty za pár dní dorazí, hezky vyskládané v krabici jako (pěkně těžká) bonboniera.

Poslední fotka tiskárny, než se na ní začnou objevovat divné věci s dráty

Zbývá tedy dopřidělat krokové motorky do stávající části (zapojovat je zatím kam nemáme, maximálně se můžou protáhnout dráty od nich rámem). Pro osu X a Y je potřeba na ně přidělat řemen, u osy Z je malé harakiri s akvaristickou hadičkou. Začínám s Y - zašroubování řemeničky na motor je vcelku jednoduché. Slepení dvou plastů obklopující ložisko na protilehlý kus je už horší - ložisko tam jde sotva narvat a tak části, co by se měly slepit k sobě, zas tak dobře nedoléhají. Po několika pokusech a vdechování acetonu to začíná vypadat jako jeden kus. Namontuji motor a kolečko, srovnám to tak, aby řemen vypadal, že jde rovně... a pak zase demontuji motor a kolečko, abych mohl ty plastové součástky přitáhnout k rámu. Nicméně, mám to, stačí už jenom napnout ten gumový řemen. Zde už začíná návod zase krapet selhávat - pokud řemen natáhnu tak, jak je na fotce návodu, tak prostě nedrží. Jakoby ten můj byl tenčí a v součástce belt holder se prostě nezasekne. Přemýšlím, laboruji, zkouším... nakonec jsem dosáhl toho, že když se řemen přeloží na kousku přes sebe tak, aby zuby do sebe zapadly, dá se šroubovákem narvat do belt holderu a vypadá, že taknějak i drží. Tedy zatím. Nechávám ho tak a jsem hodně zvědavý, jestli pohyb motoru udrží nebo se vytrhne z držáku...

Podobný postup aplikuji i na řemen u osy X - jen zde není potřeba nic seřizovat proti sobě. Přichází na řadu další zábavná část - a to připevnění závitovek na motorky pro osu Z. Na závitovky se z části natlačí akvaristická hadička (nemá se s tím kroutit, což by nasazení hodně zjednodušilo, ale taky by to nejspíš potom moc nedrželo), pak se druhá část hadičky nasune na osičku motoru. Celé se to potom mělo překrýt smrštitelnou bužírkou, aby se hadička lépe zafixovala na závitovce a osičce. Natlačení hadičky na závitovku šlo dost blbě, ale nějak to šlo. Paradoxně natlačení na osičku motoru šlo ještě blbějš, ačkoliv osička vypadala menší. Původní obava ze smrštitelné bužírky se ukázala taky zbytečná - návod pravil, že bužírka má mít průměr asi 7mm, moje měla 9. Měl jsem strach, jestli se dostatečně smrští. Zbytečně - asi jsem měl nějakou tlustou hadičku, ale bužírku jsem nebyl schopen pořádně převlíknout přes hadičku. Dole na osičce motoru zůstal kus volný, kam jsem ji prostě nebyl schopen už silou narvat. Nastalo tedy druhé vylepšení (hlavně tedy kvůli tomu, aby zepředu nekoukal kus zelené hadičky), které jsem okoukal z fotek stavebnic rebela II - na část, na kterou už bužírka nešla natlačit, jsem dal černou plastovou stahovací pásku. Ty také vyřeší úplně všechno :-)

Po osazení motorů, řemenů a nějaké úpravě kabeláže

Tím by byla postavena ta část tiskárny, která se má hýbat - prakticky tedy ta větší mechanická část - následuje už v zásadě hraní si s elektronikou (kterou po prozkoumávání objednávám z Číny, neboť to stojí třetinu a stejně to co koupím u nás nejspíše přišlo z Číny úplně stejně) a nastává fáze dlouhého vyčkávání, než se sejde dostatek věcí na to, aby s tím šlo něco dále dělat. Pokud někomu přišlo, že jsem tentokrát rozbil málo věcí, tak jsem si to na závěr vynahradil. Krokové motorky mají napevno přidělané kabely (4 kabely na každý motorek), z výroby tak hezky namotané na sebe. Kabely jsou vcelku docela dost dlouhé. Rozmotal jsem je teda do plné délky před montáží - u motorků na Z osu se to i udělat muselo, protože se před montáží motorku musí kabel protáhnout rámem tiskárny. Ovšem jsem z toho rozjaření, že se Y vozík hýbe, nějak nedomyslel, že není moc dobrý nápad s ním jezdit sem, tam, sem, tam, ... v době, kdy se všude válejí kabely od motoru. Samozřejmě jsem od jednoho Z motoru (pochopitelně od toho nejvíce vzdáleného, kde potřebuji plnou délku těch kabelů) kabel vozíkem přejel - dráty jsem narval do ložiska LM8UU a pěkně jim tak oškubal izolaci... Takže jsem opět na závěr skóre srovnal :-) Jelikož elektrikářská izolačka mi navíc došla (a kabel až na izolaci jinak vypadal vcelku), tak jsem se jal do opravování dalšími smrštitelnými bužírkami. Ještě že se ten kabel schovává do rámu :-)